Až do 27. července byla prodloužena v pražské Galerii u Betlemské kaple výstava grafické tvorby dvou velkých osobností českého výtvarného umění a generačních vrstevníků Jana Zrzavého a Františka Tichého. Soubor grafických listů Jana Zrzavého je jedinečný již v tom, že jde o téměř kompletní grafické dílo, od prvních pokusů tištěných okolo roku 1911 v dílně Josefa Vachála až po varianty jeho andělů z let sedmdesátých.

Rád bych každému doporučil shlédnout tuto dosud nevystavenou kolekci převážně duchovně laděných kreseb a pastelů Jana Zrzavého v působivém prostoru pražské Lorety. Soubor vytvořil Mistr během pobytů v benátském klášteře kapucínů na ostrově Guidecca. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si tyto jedinečné práce až do 30. září, kdy se kolekce vrátí zpět svým majitelům do cel kláštera v Mestre. Výstava proběhla také v roce 2011 v muzeu v severoitalském Oderze, jejím iniciátorem byl prof. Eugenio Bucciol, jenž pobyl v Krucemburku v roce 2008 při příležitosti jím organizované výstavy o československých legiích v 1. světové válce v Itálii.
Vernisáže dne 6. května se účastnila řada osobností pražského kuturního života. O italských pobytech Jana Zrzavého promluvil historik umění prof. Dvořák a o aktivitách naší Společnosti a hlavně o osudech vystavených děl hovořila dr. Měřínská, jež měla zásadní úlohu při objevu dosud české kulturní veřejnosti neznámých Mistrových děl.

Myslím, že akce, o níž je blíže pojednáno v úvodu, byla velmi zajímavá. Naše paní předsedkyně sice nebyla příliš spokojená s poněkud stísněnými prostorami, ale tak to s podobnými kulturními akcemi a vernisážemi v Praze většinou dopadá. Na druhé straně se tam sešli výhradně lidé s kulturními zajmy a určitě byli spokojeni. Rád bych jen připojil, že k vidění byla díla malířů (a fotografa pana Chocholy) spjatých s osobností JZ a že týden předtím předcházelo putování malostranských občanů ve stopách působení JZ, jistě dobrý nápad.